Jak se včely vypořádají s nepřítomností matky po dobu 9 dnů?

Když včelí rodina náhle ztratí matku, její reakce je okamžitá a probíhá na několika úrovních: behaviorální, biologické a fyziologické. Včely jsou schopny přežít 9 dní bez matky za předpokladu, že v okamžiku její ztráty byl v úlu přítomen mladý červ, avšak jejich kondice a pracovní struktura se v té době výrazně mění.

Behaviorální reakce a první hodiny Včely registrují nepřítomnost matky velmi rychle, zpravidla do 10 až 30 minut od jejího zmizení. Vyplývá to z náhlého přerušení přísunu mateří látky (kyseliny 9-oxo-2-decenoové), která za normálních okolností integruje superorganismus a potlačuje vývoj vaječníků u dělnic.

• Neklid: Rodina upadá do stavu silného rozrušení. Včely chaoticky pobíhají po přední stěně úlu a u česna, jako by někoho hledaly.
• Zvukové signály: Charakteristickým příznakem bezmatečnosti je vydávání smutného, nejednotného a dlouho neutuchajícího hukotu rodinou, nazývaného někdy „vytím” včel.

Záchranný mechanismus: Stavba matečníků Pokud v hnízdě zůstala vajíčka nebo mladé larvy (ve věku do 2–3 dnů), včelí rodina nezahyne, nýbrž přechází do stavu tzv. neúplného osiření.

• Výchov nové matky: Včely vyberou několik mladých larev dělnic, rozšíří jejich buňky a začnou je intenzivně krmit mateří kašičkou. Tím vznikají záchranné matečníky.
• Stav po 9 dnech: Jedná se o klíčový termín. Matečná larva se vyvíjí velmi rychle a přibližně 8–9 dní po snesení vajíčka (nebo 5 dní od larválního stadia) je matečník zalehlý. Po 9 dnech od ztráty matky by tedy v úlu měly být již zalehlé záchranné matečníky.
• Diagnostika plodu: Po 9 dnech v hnízdě není žádný čerstvý otevřený plod (vajíčka a mladé larvy), protože všechny larvy zanechané starou matkou stihly být již zalehnuty. Přítomnost výhradně zavíčkovaného plodu je pro včelaře jasným signálem, že matka v úlu chybí nejméně 9 dní.

Fyziologické změny a hrozba trubčic Pokud rodina nemá možnost vychovat novou matku (chybí mladý plod), nastává stav úplného osiření, který po 9 dnech začíná vést k destrukci rodiny.

• Anatomické trubčice: V normální rodině předávají včely-krmičky kašičku larvám. Když matka a mladé larvy chybí, začínají si dělnice samy snídat přebytečnou, na bílkoviny bohatou kašičku. To způsobuje, že se jejich vaječníky začínají zvětšovat. Po 9 dnech může již značná část dělnic být anatomickými trubčicemi (jejich vaječníky jsou vyvinuté, ale ještě nesnášejí vejce).
• Fyziologické trubčice: Ačkoli masové snášení neoplozených vajíček dělnicemi (fyziologické trubčice) nastává obvykle po 25–30 dnech od ztráty matky, nedostatek intervence v průběhu prvních 9 dní výrazně přibližuje rodinu k tomuto nevratnému stavu.

Vliv na výkonnost a práci kolonie Nepřítomnost matky dramaticky snižuje životní energii rodiny.

• Pokles aktivity: Včely ztrácejí chuť sbírat nektar a pyl.
• Zastavení stavby: Ustává produkce vosku a stavba nových plástů. Pokud měla rodina vloženu stavební rámku, po 9 dnech bez matky bude prázdná nebo na ní budou pouze nepravidelné „jazyky” trubčích plástů.
• Hromadění zásob: Protože není komu krmit plod (jehož ubývá), mohou včely chaoticky ukládat med do volných buněk přímo v centru hnízda, tam kde by normálně měl být plod.

Závěrem lze říci, že po 9 dnech bez matky mají včely buď již zalehlé záchranné matečníky a čekají na vyhryzení nové matky (k čemuž dojde přibližně za týden), anebo – pokud neměly plod – jsou na přímé cestě k přeměně v trubčí rodinu, která je bez pomoci včelaře odsouzena k zániku.