Tajemství rojového pudu: Proč včely opouštějí úl?

Biologický smysl rojení

Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev, naprogramovaný v průběhu evoluce za účelem přežití druhu. Zatímco jednotlivá včela nemůže žít samostatně, včelstvo jako “superorganismus” směřuje k rozdělení, když dosáhne vrcholu svého rozvoje. Tento proces obvykle nastává v období od konce května do začátku června, po skončení prvních silných snůšek (např. květnových), když se v úlu nahromadí velký počet mladých včel nezatížených prací.

Chemická brzda: Mateří látka

Klíčem k jednotě včelstva je mateří látka, produkovaná především žlázami kusadel matky. Hlavní složkou tohoto feromonu je kyselina 9-oxodecy-trans-2-enová.

• Účinek: Potlačuje vývoj vaječníků u dělnic a brání jim ve stavbě rojových matečníků.
• Distribuce: Včely z tzv. doprovodu olizují tuto látku z těla matky a předávají si ji navzájem při krmení.
• Deficit: Když matka stárne, onemocní nebo když se včelstvo stane příliš početným, množství feromonu připadající na jednu dělnici klesá. Již po 5–6 hodinách od vymizení látky včely “zaznamenají” její nedostatek a přistoupí ke stavbě matečníků.

Faktory spouštějící rojovou náladu

Rojový pud je spouštěn kombinací genetických a environmentálních faktorů:

1. Přeplnění a nedostatek místa (těsnost): Nedostatek volných buněk k plodování omezuje plodnost matky.
2. Špatná ventilace (dušno): Vysoká teplota a zvýšená koncentrace CO2 (až do 8,3 %) provokují včely k formování chomáčů pod úlem (tzv. vousy).
3. Nadbytek mateří kašičky: Když je v úlu více včel-krmiček než plodu k vykrmení, přebytek produkované mateří kašičky mění jejich fyziologický stav a podněcuje pud.
4. Nedostatek snůšky: Přerušení přísunu nektaru (např. mezi kvetením sadů a malin) napomáhá nečinnosti a rojení.

Mechanika výletu roje – průběh krok za krokem

Krok 1: Příprava (Fáze miskovitých matečníků) Včely staví na okrajích plástů miskovité matečníky, do kterých matka klade vajíčka. V silných včelstvech kavkazské včely se jich staví až 10 kusů, u jiných plemen výrazně více.

Krok 2: Dieta matky a zhubnutí Dělnice přestávají krmit matku mateří kašičkou, nutí ji jíst med. V důsledku toho matka omezuje plodování, její vaječníky se zmenšují a tělesná hmotnost klesá natolik, že znovu získá schopnost letu.

Krok 3: Práce pátraček Ještě před výletem roje včely-pátračky hledají nové obydlí. Hodnotí potenciální dutiny z hlediska ochrany před větrem, pachu a vzdálenosti (příliš blízká hrozí potravní konkurencí).

Krok 4: Výlet roje (Prvák) První roj (tzv. prvák) se starou matkou vylétá obvykle 9. den po nakladení vajíček do miskovitých matečníků (po zavíčkování prvního matečníku).

• Čas: Nejčastěji mezi 10:00 a 13:00 hodinou za slunečného dne.
• Signál: Pátračky provádějí specifické pohyby a vydávají zvuky, na které včely reagují hromadným naplněním volete medem (zásoby na cca 3 dny letu).
• Formování chomáče: Včely usedají na větev a díky Nasonovově žláze (vylučující specifickou vůni) navádějí zbývající dělnice na místo pobytu matky.

”Zpěv” matek a další roje

Pokud rojová nálada přetrvává, včelstvo může vypustit další roje (druháky, třetáky) s mladými, neoplozenými matkami.

• Tukání (Piping): První vylíhlá matka běhá po plástech a vydává vysoké zvuky „ti-ti-ti“.
• Kvákaní (Quacking): Matky uvězněné v matečnících jí odpovídají tlumeným „kva-kva“. Včely jim záměrně nedovolí vyjít, aby se vyhnuly okamžitému boji a umožnily výlet dalšího roje.

Energetika roje

Jednotlivá včela spotřebuje denně až 25 % své hmotnosti, zatímco včely v rojovém chomáči ztrácejí pouze 1,5 % hmotnosti denně. To umožňuje roji přežít chladné noci a zachovat energii nezbytnou pro bleskovou stavbu hnízda na novém místě (tzv. rojová energie).